Kam na výlet

vylet-01

Prameny Vltavy

Pramen Vltavy se nachází cca 5,5 km jihojihozápadně od obce Kvilda na Šumavě, 600 metrů od hranice s Německem.

Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce, nebo na kole po cyklotrase 1041. Uvedený pramen je však jen symbolické místo, voda je do kamenné studánky svedena dřevěným potrubím, které vede pod asfaltovou cestou. Skutečných pramenů je více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory (1315 m n.m.).

Od roku 2004 stojí u symbolického pramene Vltavy socha od řezbáře Davida Fialy. Vznikla v rámci sochařského sympozia pořádaného obcí Kvilda.

Od roku 2009 je přibližně 1 km od pramene otevřen nový hraniční přechod s Německem, Siebensteinkopf (Sedmiskalí), pojmenovaný po blízkém vrcholu stejného jména. Necelý kilometr od přechodu je možné dosáhnout bývalé nádrže na plavení dřeva Reschbachklause, odkud cesta pokračuje náročnou trasou až na Luzný.

(zdroj: http://cs.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0)

„pramen Vltavy“

dřevěná socha

Jezerní slať

Rašeliniště Jezerní slať se nachází 2.3 km od Kvildy směrem na Horskou Kvildu. Jeho plocha je 103 hektarů a mocnost rašelinných vrstev je v průměru 2 až 3 metry. Jedná se o nejchladnější místo v České republice.

Na slati se vyskytují rostliny a živočichové jež jsou ve střední Evropě velmi vzácní. Z rostlin to jsou bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a další. Za vzácných živočichů zde žije kromě tetřívka, myšivky horské a dalších také rys ostrovid, jehož populace na Šumavě a v Pošumaví čítá v současnosti mezi 50 a 100 jedinci (další informace).

Jedná se o první zónu národního parku, vstup je možný díky naučné stezce, která vede z malého parkoviště u silnice vedoucí z Kvildy do Horské Kvildy a pokračuje po povalovém chodníku. Vyhlídková věž u vstupu do rezervace umožňuje výhledy téměř na celé rašeliniště.

Jezerní slať

suchopýr pochvatý

Modrava

Osídlení obce Modrava je tvořeno třemi původními osadami: Modrava, Filipova Huť a Vchynice-Tetov II.

Modrava byla původně dřevařská osada. V hlubokých lesích v okolí byla koncem 18. století zahájena intenzivní těžba dřeva. K jeho dopravě do vnitrozemí plavením byl vystavěn Vchynicko-Tetovský kanál, který odbočuje z řeky Vydry jen kousek před Modravou. Jeho délka je 14,4 km, koryto je místy široké až 5 metrů a zčásti vyzděné. Dodnes se na několika místech dochovaly původní klenuté kamenné mosty – např. V Rechli vede přes Vydru unikátní 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most. Na mnoha místech jsou zbytky vyzděného koryta.

V obci jsou řídce rozesety po krajině typické šumavské domky, kterým dominují sedlové střechy. Dominantou obce a kulturní památkou je Klostermannova chata, která slouží jako rekreační zařízení. Název chata dostala po zesnulém spisovateli Karlu Klostermannovi, který svou tvorbu zasvětil krásám Šumavy.

V současné době je obec Modrava významným centrem šumavské turistiky. Je výchozím místem na pěší výlety např. k prameni Vltavy, na Poledník a k Tříjezerní slati. V blízkosti jsou také dvě naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál a Proměna horské smrčiny na Březníku. Pro cyklisty jsou připraveny kilometry značených tras.

Březník

Březník (německy Pürstling) je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7.5 km jihovýchodně od Modravy. Z Březníku vede lesem naučná cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Luzný, který leží 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku.

Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských pláních, nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm) a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený kůrovcem.

(zdroj: http://cs.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0)

Bučina

Bučina (německy Buchwald) je zaniklé sídlo (bývalá obec) na Šumavě, místní část Kvildy. Místo, kde se nacházela, leží v I. zóně Národního parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1162 metrů a dříve tak byla nejvýše položenou osadou v Čechách.

Z horní části bývalé osady se otevírají výhledy na daleké horizonty Alp a jižní Šumavy. V místě je také hraniční přechod Bučina – Finsterau do Německa. Přechod je jen pro pěší a cyklisty, ale na místo zajíždějí z Kvildy autobusy systému „Zelené autobusy“. Cestující na konečné v případě zájmu přejdou pěšky státní hranici a pokračují dále do Bavorska autobusem německého dopravce.

V těsné blízkosti hraničního přechodu se nachází památník železné opony, asi stometrový udržovaný úsek s ostnatým drátem, strážní věží a informační tabulí.

(zdroj: http://cs.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0)

Borová Lada

Na území obce Borová Lada jsou vyhlášeny 2 přírodní rezervace (Najmanka, Pravětínská Lada) a 4 přírodní památky (Borová Lada, Buková slať, Pasecká slať, Pod Šindlovem).

Okolí obce je protkáno cyklostezkami a turistickými značkami, v zimě pak běžkařskými trasami. Obec získala v roce 2001 ocenění Zelená stuha. Na úbočí kopce západně nad obcí se nalézá rozhledna Vyhlídka.

(zdroj: http://cs.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0)